Často kladené otázky

Nikdo nedokáže vypočítat dopady události tohoto druhu. Proto jakékoli odhady bereme s velkou rezervou. Ani zkušenosti s tzv. španělskou chřipkou z let 1918-1920 nám nepomohou, tehdejší doba byla natolik odlišná od současné, že hledat paralely může být spíše zavádějící. Jedna věc je ovšem zřetelně odlišná: tehdejší svět. tj. na konci světové války a krátce po ní, byl natolik zvyklý na špatné zprávy, že ani smrt desítek milionů lidí nevzbudila paniku. Dnes jsme naopak zvyklí na hladké fungování společnosti a ekonomiky, takže i mnohem slabší virus (což COVID-19 naštěstí je ve srovnání s virem „španělské“ chřipky) dokáže fungování dnešního světa účinně rozhodit.

Nebudeme tedy provádět žádné na vodě postavené odhady (protože seriozní odhady provádět nejde), pokud jde o ekonomické dopady. Vrátíme-li se však ke zkušenostem z nejhorších dob 20. století, jsme toho názoru, že ekonomika má vysokou schopnost regenerace, pokud nedojde k zavedení autoritativního režimu – což věříme, že se nestane. Po zastavení pandemie tedy bude následovat rychlé oživení postižených ekonomik. Detaily, kdy k tomu dojde a jak silné bude toto oživení jsou pochopitelně nepředvídatelné; doporučujeme nebrat jakékoli podobné výpočty vážně, ať už pocházejí od kohokoli.

Lze očekávat masivní programy rozpočtové a měnové pomoci. Vlády patrně odloží stranou veškeré limity na rozpočtové schodky, neboť každý bude volat o pomoc, od hospodských po banky. Žádná vláda, bez ohledu na politickou orientaci, si nedovolí jen tak nechat padat velké podniky a ani malé podniky, protože zaměstnavatelé tvoří pracovní místa a ta tvoří volební preference.

Proto můžeme čekat vlnu masivních podpůrných programů bez ohledu na rozpočtová omezení, neboť ta postrádají smysl. V době nulových nebo záporných úrokových sazeb se žádná vláda nemusí bát platební neschopnosti. Pokud jde o roli centrálních bank, žádný guvernér nebo člen bankovní rady nebude chtít vstoupit do historie jako „Ten, který potopil ekonomiku v době epidemie“.

Společnost Algorithmic Investment Management, a.s. platí 19% daň z příjmu právnických osob pouze z tzv. provozního zisku (to jsou hlavně management fee, performance fee, či entry fee klientů – provozní náklady). Tato daň klientské peníze nikterak neovlivňuje, neboť jsou drženy separátně. Klient zdaní 15% ze zisku (tj. zhodnocení svých investic dle ročního výpisu obdrženého od společnosti), který zdaní v rámci svého ročního daňového přiznání v položce dílčího základu daně § 10 odst. 1 písm. a)

Společnost sama nic nestrhává. Co se týče daňového osvobození po třech letech, není aplikovatelné. Nicméně úspora nákladů ve srovnání s běžným fondem kompenzuje tuto nevýhodu a v některých případech je ještě významnější než tato daňová nevýhoda.

Pro investory, kteří jsou daňovými rezidenty ČR a neúčtující fyzické osoby (tedy jejich investované prostředky nejsou součástí obchodního majetku):

- Příjmy doporučujeme zdaňovat v rámci dílčího základu daně § 10, zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 10
odst. 1 písm. a). Zhodnocení investice představuje rozdíl mezi hodnotou investice na začátku a na konci zdaňovacího období.

- Realizovaný zisk nemusí, aby byl považován za realizovaný, být vyplacen na účet klienta mimo účet Algorithmic Investment Management, a.s., ale stačí aby byl připsaný na klientský „interní účet“. Tedy není z našeho pohledu držba déle než 3 roky.

Odmítnutí odpovědnosti:
Společnosti Algorithmic Investment Management, a.s. nemá oprávnění poskytovat služby daňového poradenství. Uvedené informace proto mají
pouze nezávazný informativní charakter a nelze je vykládat jako daňovou radu nebo stanovisko. Společnost Algorithmic Investment Management, a.s. se vzdává jakékoli odpovědnosti za správné určení zdanitelných příjmů investorů/zákazníků, případně za kalkulaci dílčích základů daně. Pro určení správného zdanění příjmů z investice v souladu s ustanovením příslušného zákona je nutné postup dále konzultovat s daňovým poradcem.

Učebnice říkají, že vhodná doba pro investice je vždy, ale z praxe víme, že učebnice nemají vždycky pravdu. Naše indikátory nám oznamovaly již před propuknutím pandemie, že trh byl nadhodnocený. První předběžné varování před možnou recesí přišlo dokonce již koncem srpna 2019. Proto jsme drželi podíl akcií v našich portfoliích relativně velmi nízký, i za tu cenu, že ostatní fondy, které byly převážně plně zainvestované, měly během roku 2019 dočasně vyšší výkonnost. A i když nás pandemie překvapila stejně jako všechny ostatní, naši klienti byli chráněni před jejím nejdrtivějším dopadem v oblasti investic.

V průběhu času máme v úmyslu akcie postupně dokupovat za nižší ceny, samozřejmě v souladu s našimi indikátory a algoritmy. Jiný postup by byl v rozporu se zájmy našich klientů, o které nám jde v první řadě.

Banky jsou zranitelné v důsledku možnosti sériového úvěrového selhání svých klientů, zejména velkých podniků. Ale opět platí, co bylo řečeno dříve. Žádná vláda ani centrální banka si nedovolí připustit možnost systémového selhání bankovního sektoru. Zkušenosti ze září až listopadu 2008 ukazují, že nelze nechat „padnout“ ani jednu systémově důležitou banku, dokonce ani v případě, když si to její management a akcionáři zaslouží. Vlády a centrální banky proto budou držet komerční bankovnictví ve funkčním stavu, bez ohledu na možné náklady. Nikdo nebude chtít opakovat epizodu jménem Lehman Brothers – spíše se dočkáme série záchran velkých finančních institucí typu AIG. Jak víme z nedávné historie, tato záchrana byla úspěšná a zásadně přispěla k zastavení finanční krize.

V minulých dnech byla publikována řada nejhorších scénářů. Analytici, ekonomové i členové administrativy soutěží, komu se podaří napsat hrůzyplnější příběh. Například prezident Federální rezervní banky v St. Louis James Bullard odhaduje růst míry americké nezaměstnanosti na 30 procent během druhého čtvrtletí 2020. Tím překonal odhad míry nezaměstnanosti amerického ministra financí Steva Mnuchina ve výši 20 procent. Odhad analytického oddělení banky Morgan Stanley v hodnotě 12,8 procenta v tomto srovnání vypadá přímo optimisticky.

Takto bychom mohli pokračovat, ale nemělo by to velký smysl – všechny odhady jsou do značné míry střelbou od boku, jde spíše o předpoklady než o výpočty. Podstatný je fakt, že během minulé finanční krize trvalo osmnáct měsíců (od března 2007 do září 2008), než situace vygradovala do té míry, že ji nejvyšší místa začala řešit. Dalších šest měsíců trvalo, než se situace aspoň zčásti vyřešila a než se akciové trhy obrátily opět vzhůru.

Nyní vše probíhá řádově rychleji. Akciové trhy padají, lze čekat děsivá makroekonomická čísla, zároveň ale rychlejší reakci vlád a centrálních bank. Americký Federální rezervní systém kupuje denně cenné papíry (zatím nikoli akcie, pouze dluhopisy) v hodnotě desítek miliard dolarů denně. Není vyloučeno, že tato podpora se výrazně zvýší a bude zahrnovat i akciový trh.

Pochopitelně, definitivní řešení situace bude znamenat pouze ústup pandemie, ať už díky nalezení léku nebo z jiných důvodů.

Algorithmic Investment Management (AIM) poskytuje kolektivní správu majetku podle paragrafu 15 Zákona o investičních společnostech a fondech. Jako takový je registrován Českou národní bankou, která rovněž schvaluje jeho statut, ovšem na rozdíl od fondů pro běžnou klientelu a fondů kvalifikovaných investorů nepodléhá regulaci ze strany ČNB. Znamená to, že jeho investiční strategie prakticky není omezena a je flexibilní v rámci statutu společnosti. Investice do AIM jsou vhodné pro kvalifikované investory, tj. pro takové, kteří jsou schopni investovat ekvivalent 125 000 euro.

Investiční strategie jsou toho času dvě:

NASDAQ
Tato strategie je založena na indexu amerického akciového trhu NASDAQ, kde se obchodují převážně akcie technologických společností. Tento index, jak je patrné již od jeho založení v roce 1971, dokáže přinášet mimořádné výnosy ve srovnání s hlavními akciovými indexy USA i jiných vyspělých zemí. Zároveň je však zatížen vysokou mírou kolísavosti, která byla zvláště patrná například během let 2000-2002 nebo 2007-2009.

Z tohoto důvodu má NASDAQ pověst trhu, který je jen pro odvážné. Nicméně je zde šance i pro investory, kteří nejsou tolik tolerantní vůči riziku. Existují algoritmy, které pomocí finančních a makroekonomických statistik dokáží s použitelnou mírou pravděpodobnosti indikovat rostoucí a klesající trh. Včasné varování před delším poklesem indexu NASDAQ je tedy možné.

SP500
Jde o strategii založenou na akciovém indexu Standard & Poor's 500, což je široký průřez největšími americkými společnostmi. Tento index je velmi dobře diverzifikován napříč různými odvětvími a jeho historie sahá do roku 1959. Poskytuje velmi levnou cestu, jak investovat na americkém trhu. Strategie se zaměřuje na identifikaci období, kdy index Standard & Poor's 500 je podhodnocen nebo naopak nadhodnocen. Nepoužívá tradiční nástroje, orientuje se na indikátory přehřátí ekonomiky nebo naopak očekávaná období poklesu firemních zisků.

Upozornění: ačkoli obě strategie jsou vyvíjeny a testovány od roku 2009, neexistuje žádná garance budoucí výkonnosti. Investor by měl počítat s rizikem akciového trhu.

Nejde ani o jeden z uvedených analytických přístupů. Fundamentální analýza velice často selhává v případě růstových technologických společností, kromě toho neumí předpovídat růsty a poklesy trhů. Technická analýza, která se spoléhá na rozbor tvarů křivek, není spolehlivá natolik, aby byla použitelná v praxi.

AIM řídí portfolia algoritmy, které hodnotí stav ekonomiky a finančního trhu. Jde zejména o to, zdali ekonomika není „přepálená“, protože příliš dobré hospodářské výsledky mívají za následek recesi. Takto se generují prodejní signály. Nákupní signál je vydán teprve tehdy, až se trhy uklidní a ekonomika se alespoň částečně „ochladí“.

Předpovídat trh je možné pouze na pravděpodobnostní bázi. Algoritmus dokáže vypočítat, že pravděpodobnost poklesu nebo růstu akciového indexu S&P 500 nebo NASDAQ je dostatečně vysoká, aby byl vydán prodejní nebo nákupní signál. Nepokouší se však odhadovat, jakou hodnotu by akciový index mohl mít během dvanácti měsíců nebo jiného období. Předpovídat trh takovýmto způsobem neumí patrně nikdo. Naopak -- varujeme před pokusy o příliš "přesné" předpovědi vývoje akciových trhů.

Strategie používané v rámci AIM jsou podobné fondu QUANT jen do jisté velmi omezené míry. QUANT je určen v první řadě konzervativním investorům. Je založen na hlavním akciových indexech a jeho řídící algoritmus se naprogramován, aby se držel spíše při zemi. Fond QUANT cíluje podle svého statutu průměrný roční výnos 5 až 6 procent v čistém vyjádření.

Také řídící algoritmus strategií AIM je postaven na zcela jiných ekonomických a finančních veličinách – zejména u algoritmu NASDAQ není ani jeden styčný bod. Fond QUANT je řízený mnohem konvenčněji, spíše jako otevřený podílový fond, zatímco obě strategie AIM více připomíná hedge fond orientovaný na akcie. Vzhledem k odlišné právní konstrukci fond QUANT podléhá regulaci ze strany ČNB. AIM reportuje České národní bance a je u ní registrován.

Ne, není. Finanční teorie hlavního proudu, která vznikla přibližně v 60. letech a je dodnes široce přijímána akademickou veřejností, obsahuje tzv. hypotézu efektivních trhů. Z této hypotézy vyplývá, že pokud všichni investoři mají ve stejný čas k dispozici stejné informace a analyzují je stejnými metodami, pak je trh informačně efektivní a není možné dosáhnout nadprůměrných výnosů po očištění od rizika. Tato teorie ovšem nijak nevylučuje dosažení nadprůměrných výnosů při použití mimořádných analytických metod.

A jak to víme, že nepřišel? Existují hedge fondy zaměřené na akciové trhy, které přinášejí pozoruhodné výnosy – bohužel dostupné jen pro hrstku vyvolených. Je velmi pravděpodobné, že někdo přišel s podobným algoritmem již před námi a využívá jej možná již řadu let. Že jej nikdo nepublikoval, je logické: společnost Coca Cola také nepublikuje složení svého hlavního produktu.

Pokud jde o akademické ekonomy, ti se zpravidla spokojí s tvůrčím rozpracováním teorie hlavního proudu. Vývoj algoritmů není jejich doména. Akademický ekonom, který dokáže vyvinout úspěšný algoritmus, přestává být akademickým ekonomem – i kdy ne všichni úspěšní akademici dokázali uspět na trhu. Správa portfolia a zejména vývoj obchodních algoritmů je mnohem náročnější než akademická kariéra v teorii financí. Laureáti Nobelovy ceny profesor Myron Scholes a profesor Robert Merton například jako správci hedge fondu fatálně selhali. Ale to je již jiný příběh.

Teoreticky je možné leccos, v praxi je něco takového extrémně nepravděpodobné.

Za prvé: NASDAQ i S&P 500 jsou indexy, tedy velmi dobře diverzifikované nástroje. Výkyvy indexů jsou běžná věc, pád jejich hodnoty na nulu není v praxi představitelný.

Za druhé: I kdyby selhala veškerá ekonomická logika a algoritmy přestaly fungovat, stále by nešlo o katastrofu fatálních rozměrů. AIM by zkrátka jen dosahoval průměrné výkonnosti běžných retailových fondů, jejichž manažeři žádný algoritmus nemají.

Za třetí: AIM nepoužívá rizikové investiční nástroje jako například finanční páku, která se stala osudnou zmíněným profesorům Scholesovi a Mertonovi. Známe velmi dobře rozdíl mezi rizikem, které má smysl podstoupit, a mezi hazardem.

Westbourne Technologies Ltd. slouží k prodeji aplikace Robot Investment Calculator na zahraničních trzích, protože česká firma by nepůsobila tak důvěryhodně jako britská. To je jediný důvod. Británie není daňový ráj a ani jako jurisdikce pro daňovou optimalizaci není vhodná.

Ano.

Primárně ETF na celý NASDAQ. Ve zvláštních odůvodněných případech lze investovat i do jiných indexových nástrojů nebo dokonce do jednotlivých akcií.

Jde o stejný princip jako ve kterémkoli fondu, což znamená, že jde o souhrnný účet. Tento účet je veden v podrozvahovém účetnictví společnosti, což znamená, že ve velmi nepravděpodobném případě bankrotu tento majetek nespadá do konkursní podstaty. Toto je ostatně podstata kolektivního investování (podotýkám, že neblaze proslulé investiční privatizační fondy z 90. let měly zcela jinou účetní i právní konstrukci – častá otázka od klientů, kteří tuto dobu zažili.)

Podobně jako každý investiční fond, ani Algorithmic Investment Management nesmí poskytovat jakékoli záruky. Jakýkoli slib v tomto směru by znamenal pozvánku pro kontrolu ze strany regulátora a riziko (či spíše jistotu) nemalé pokuty.

Záruky se mohou vyskytnout ve strukturovaných produktech (dluhopisech s variabilním kuponem), které vydávají banky. To je ale zcela odlišný produkt než investiční fondy. Záruky jdou navíc silně na úkor výnosů (žádná jistota není zdarma).

Naše strategie jsou vyvíjeny od roku 2009, pečlivě testovány, jedna z nich má za sebou již více než dva roky ostrého úspěšného provozu, kdy dokázala překonat výnosy naprosté většiny běžných fondů, které se o časování trhu nepokoušejí.

Očekáváme roční náklady pod 1,5 % NAV ročně. Ano, jsou to vyšší náklady ve srovnání s ETF. Ovšem v případě poklesu indexů o 20 nebo více procent, běžný investor může pouze litovat, co se děje. S našimi strategiemi sice nemá úplnou záruku bezpečí – takovou nedá nikdo –, ale má aspoň šanci, že se vyhne ztrátám v řádech desítek procent, které by utrpěl při investování do „levných“ ETF.

Ano, je  to možné, pouze ovšem na vyžádání pro vážné zájemce.

Používáme ETF, které reinvestují dividendy, což znamená, že se promítají do celkového výnosu.